Archive for září 2014

Rozbaleno #11

Ahoj všichni! :)

Dnes přicházím už s jedenáctým dílem Rozbalena! A že se mi tu sešly dva krásné balíčky...
Nemám moc času a ani vás nechci zdržovat, takže pojďme na to! :)


Posted in | 6 Comments

Zachyceno co čtu #4

Ahoj všichni!

Už je to víc jak měsíc, co jsem přidala článek do této rubriky a pěkně mě to štve, protože jsem nevyužila, že ještě můžu knížky fotit hezky na sluníčku venku! Nevím, jak to budu dělat v zimě... Ale dnes ještě bylo nádherně, a tak jsem jako nemocný člověk vyvalila šunky na sluníčko a s touhle úžasnou detektivkou se nahřívala! 


Vidíte, že čtu Neviditelného strážce od Dolores Redondo a jsem z knihy zatím nadšená. Nijak zvlášť jsem se na ní netěšila, protože mám v poslední době z detektivek trošku smíšené pocity. Tahle mne ale pořádně probudila a tak se brzy těšte na recenzi! :)


V článku také uvidíte dva pomocníky, kteří mě dnes celý den doprovázejí :)








Vlastně tři pomocníky...


A co čtete vy? :) Četl jste někdo Neviditelného strážce?

Posted in | 4 Comments

RECENZE: Udělejte radikální řez - Jillian Michaels


Název: Udělejte radikální řez
Originální název: Making the Cut
Autor: Jillian Michaels
Nakladatelství: ANAG
Překlad: Ing. Petra Poislová
Počet stran: 276
Rok vydání originálu: 2014
První vydání v ČR: 2014

Anotace: Už jste slyšeli, jak Jillian změnila životy lidí díky svým předchozím knihám Ovládněte svůj metabolismus a Vyhrajte boj o štíhlé tělo – proč by tedy nemohla změnit i ten váš?

Odhalte tajemství krásného a zdravého těla
Jste ve formě, ale stále vám zbývá shodit posledních deset až dvacet kilogramů? Máte v kalendáři poznamenanou akci, na které chcete zazářit již bez přebytečných kilogramů? Nebo pouze chcete zjistit, jaké by bylo mít to nejlepší tělo, jaké jste kdy měli?
Potom potřebujete objevit to, co miliony čtenářů Jillianiných předchozích knih už dávno vědí!

*****

Kdo by neznal autorku knihy Udělejte radikální řez a ženu z obálky, Jillian Michaels. Světoznámá fitness trenérka a mentorka už na český trh přichází s třetí knihou zaměřenou na zdravý životní styl, přičemž by se dalo říct, že na sebe každá kniha navazuje. Kniha Vyhrajte boj o štíhlé tělo je primárně určena začátečníkům. Ovládněte svůj metabolismus je naopak příručka o zdravém životním stylu, která přináší mnoho detailů a problematikou hormonů a zdraví se zabývá do hloubky. Znamená to, že Jillian dovedla své čtenáře (svěřence) téměř k dokonalosti. Jenže co když se krůček před vrcholem zastavili? I na to modla fitness světa myslela a přišla s poslední knihou - Udělejte radikální řez.

Pokud chcete zhubnout posledních 5-10kg, nebo pokud toužíte po vyrýsovaných svalech, neváhejte, knihu si kupte a důkladně přečtěte. Jillian se už nezdržuje vysvětlováním základních principů zdravého životního stylu ani radami jak efektivně zhubnout. Jde rovnou na věc, tedy jak vás dostat do nejlepší formy vašeho života.

Celá kniha je rozdělena do čtyř částí. V úvodu vás Jillian patřičně namotivuje, seznámí vás se základními čísly, kterými se bude řídit váš příjem a výdej, a protáhne vás kondičním testem, abyste zjistili, zda vůbec můžete program absolvovat a navíc si porovnat své počáteční výsledky s koncovými po daných třiceti dnech. 

Druhá část se zabývá jídelníčkem. Abyste jedli maximálně tak, jak to vyhovuje vašemu tělu, zjistíte jaký jste metabolický typ. Díky tomu vám Jillian vysvětlí, které potraviny jsou pro vaše tělo nejlepší, které vám nevyhovují a na základě vašeho metabolického typu vám také přidělí jídelníček na celých třicet dní. Nemusíte se bát, že jídla nebudete znát. Ta, která jsou složitější na přípravu a jejich složení nevyplývá z popisu v jídelníčku, vám Jillian rozepsala na mnoha stranách věnovaných receptům.

Třetí část se věnuje pohybu. Jillian vám důkladně vysvětlí, které typy cvičení můžete využívat a jak vám nejlépe pomohou na vaší cestě za dokonalým tělem. Poté sama ta nejúčinnější cvičení zkombinuje do třicetidenního tréninkového plánu, který je velmi přehledný a stejně jako u jídel, i neznámé cviky jsou i s fotografiemi popsány na konci plánu.

Poslední část je jen takový doplněk, který pomůže všem, kteří už jsou na konci programu, ve skvělé formě, a mají před sebou nějakou důležitou událost, na které chtějí vypadat co nejlépe. Jedná se o další jídelníček, který už je pouze na týden a je určen pouze lidem ve výborné kondici, jejichž tělo může tento náročný týden zvládnout. Jillian vám ale slíbí, že po oněch sedmi dnech můžete vypadat tak jako ona na titulní stránce.

*****

Jak je zmíněno výše a mluví o tom i Jillian, kniha je určena pro lidi, kteří už potřebují zhubnout posledních pár kil. Přesto si z ní mohou mnoho užitečných informací odnést i všichni další čtenáři. Vytvořený jídelní a tréninkový plán společně s recepty a popisy cviků mohou být inspirací a zajímavým zpestřením zajetého režimu ostatních čtenářů, kteří se nechtějí pouštět do celého měsíčního programu. Navíc každá část knihy je uvozena přehledem základních faktů o efektivním hubnutí a v celé knížce najdete i vsuvky, které vám mají připomenout další důležité aspekty zdravého životního stylu, i když nejsou primárně řešeny v sestaveném měsíčním programu.

*****

Udělejte radikální řez je intenzivní, svého druhu jediný, 30denní program vytvořený k maximalizaci vašeho potenciálu tak, abyste rychleji dosáhli výrazných výsledků. To, co je na něm tak účinné, je můj přístup, který vás současně posiluje v následujících třech oblastech: 1. Mentální, 2. Nutriční, 3. Fyzické

*****

Vlastní hodnocení:
Tato kniha ani tento program si jiné hodnocení nemohly vysloužit. Kniha je napsaná přehledně a stručně, ale přitom každý dané pokyny pochopí. Program je promyšlený a dokonce rozdělený podle metabolických typů, takže věřte, že je co nejvíce přiblížen vašim osobním požadavkům. Díky velkému množství receptů si navíc svůj jídelníček obohatíte o mnoho chutných a zdravých jídel (vyzkoušeno), stejně tak vám do repertoáru cviků v posilovně přibudou nějaké nové, často zajímavě zkombinované, aby pracovalo celé vaše tělo. Sama jsem si v knize zopakovala mnoho pojmů a informací z předchozích Jillianinách knih, ale navíc jsem k tomu dostala i názornou ukázku v podobě jídelníčku a tréninkového plánu. Komu by se nelíbilo zaplatit pouze za cenu knížky a mít vše při ruce, místo aby musel chodit na schůzky s nutričním terapeutem a osobním trenérem? Stačí pozorně číst a používat selský rozum :) Jednu věc za vás ale Jillian neudělá, nezvedne zadek a nezačne ten váš život měnit. To musíte vy sami... A já jdu taky na to :)

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství ANAG.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | 1 Comment

RECENZE: Nebezpečná láska - Kateřina Petrusová

Název: Nebezpečná láska
Autor: Kateřina Petrusová
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 374
První vydání v ČR: 2012

Anotace: Na doporučení posledního zaměstnavatele získá mladá newyorská ošetřovatelka Paige práci v rodině Bavettových, bohatých podnikatelů pocházejících z Itálie. Má se starat o jejich syna Michaela, mladého muže, který se po autonehodě duševně vrátil do období svého dětství. Paige si k němu postupně nachází cestu a Michael si ji velice oblíbí. Postupem času Paige přichází na to, že se dostala do newyorského podsvětí a její zaměstnavatelé jsou součástí mafie. Co se stane, až se jednou Michael probere? Dostane se Paige ze spárů Bavettových, když odhalila jejich tajemství?

*****

Čtyřiadvacetiletá Paige právě ztratila práci, protože zemřel pacient, o kterého se chodila starat. Znovu si vyčítá, že se ke svěřenci upnula a měla ho ráda, i když věděla, že je starý a nemocný. Když se ze ztráty známého člověka i zaměstnání oklepe, jde do agentury žádat o nové místo, tentokrát nejlépe u nějakého dítěte, protože s ním by se nemusela obávat, že ho znovu brzo ztratí. Žádná podobná pozice, která by Paige vyhovovala, však momentálně není volná. Ten samý den ji ale zavolá syn předchozího pacienta, že by pro ni měl práci u svých známých, přičemž by měla přes den hlídat malého kluka.

Když Paige přijde na pohovor do rozlehlého a luxusního bytu, setká se se svým budoucím svěřencem. Nemohla by být víc překvapená. Michael je totiž dospělý chlap, který se jako dítě pouze chová od té doby, co měl vážnou autonehodu. Oba si padnou do noty, a tak Paige dobře placenou práci u bohaté rodiny Bavettových přijme. Zůstane ale Michael dospělým dítětem navždy? A bude to pro Paige nadále jen svěřenec?

Od knihy Nebezpečná láska jsem toho moc neočekávala. Věděla jsem, že je to celkem oblíbený román, ale přesto jsem podle názvu počítala s jednoduchou milostnou zápletkou. Vůbec jsem si ale nepředstavovala, že by mě kniha mohla od začátku tak vtáhnout do děje. Kateřina Petrusová píše velmi příjemným a přirozeným stylem, a tak budete celý příběh číst velmi nenuceně. V knize nenajdete žádné dlouhé popisy či vysvětlování, které by vás zdržovaly od hlavního dění, ale přitom budete perfektně v obraze.

Celým dějem čtenáře provází mladá ,,newyorčanka" Paige, kterou si mnoho čtenářek oblíbí, protože je chytrá, občas rázná a vtipná, ale když přijde na vztahy, umí být také pěkně naivní. Další hlavní postavy, bratři Michael a Robert, dodávají New Yorku italský nádech a znovu se dá předpokládat, že by některé čtenářky s Paige rády měnily. 

Musím přiznat, že jsem se s podobnou situací, kdy se hlavní hrdinka stará o dospělého muže, který je psychicky dítětem, ještě nesetkala a to je určitě jeden z důvodů, proč mne (a možná i vás) kniha mohla bavit. Dalším aspektem je fakt, že se v ději stále něco zamotává a příběh se neustále posouvá. Nečekejte hromadu napětí, o které se možná autorka občas snažila, spíš příjemné čtení, které se vám někdy bude zdát předvídatelné, na druhou stranu vás mnoho zlomů v ději překvapí.

*****

Knihu Nebezpečná láska bych doporučila hlavně ženskému pohlaví, protože neočekávám, že by mužské čtenáře Paiginy problémy tolik zajímaly. Většina čtenářek si ale příběh může užít a trochu se nechat i unést. Nemusíte se bát, že půjde pouze o  milostnou zápletku, i když je romance hlavní dějovou linkou. Zajímavé je také umístění příběhu do New Yorku a celkově do USA, i když u některých postav (třeba u matky Paige) najdeme typické české rysy. Neposlední důvod, který bych uvedla, proč si knížku máte přečíst, je humor. Paige umí být velmi ironická a tím často i vtipná, navíc situace do kterých ji dostává dětský Michael mohou být velmi úsměvné.

*****

Pořád ještě mi to pořádně nedocházelo, nebyla jsem si jistá, ale skoro to vypadalo, že tohle byl vážně syn, o kterého bych se měla starat. Jen byl tak trochu dospělý. A zároveň nebyl.
,,Ahoj," vydechla jsem. Sklopil oči. ,,Ty jsi Michael?" pokračovala jsem a snažila se znít mile. Rozpačitě přešlápl a pak si rychlým pohybem dřepl. Popadl do velkých rukou papír a oranžovou voskovku, postavil se a natáhl ke mně ruce. Podíval se mi do očí, zeširoka se usmál a zeptal se:
,,Umíš nakreslit hasiče?"

*****

Vlastní hodnocení:
Mně se kniha velmi líbila. Možná proto, že jsem neměla tak velká očekávání, jsem si ji mohla užít. Ze začátku jsem se bála spojení české autorky a amerického New Yorku, ale ani to mi nakonec nevadilo. Naopak jsem si příběh vychutnala, brala jsem ho jako oddechový, u kterého můžu opravdu vypnout a pouze se nechat nést samotným dějem. Pokud mi něco vadilo, tak to byla lehká předvídatelnost klíčových zápletek, proto knize nedám plné bodové ohodnocení. Ráda bych si ale přečetla i další dva díly, opravdu mě totiž zajímá, co se stane dál. 

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Fragment.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | Leave a comment

Rozbaleno #10

Ahoj všichni!

Aktivita na blogu klesá, což mě moc mrzí, ale užívám si studentský život a blog (částečně i čtení) jde stranou :) Nebojte, aspoň tu jednu knihu jsem za týden přečetla a zítra bude recenze!
Dnes vám ukážu, co na mne doma čekalo - balíček! A opravdu mi udělal radost, protože mám podobné knížky opravdu ráda :)


Posted in | 5 Comments

RECENZE: Zrádci - Ola Larsmo

Název: Zrádci
Originální název: Förrädare
Autor: Ola Larsmo
Nakladatelství: Paseka
Překlad: Helena Matochová
Počet stran: 446
Rok vydání originálu: 2012
První vydání v ČR: 2014

Anotace: Duben 1940. Dánsko i Norsko jsou okupovány. To, na co se Úřad připravoval, se dramaticky blíží. Charlie Westerholm, novopečený důstojník tajné služby, neví, co se od něj vlastně očekává. Jsou objektem zájmu komunisté, anglické transporty zbraní, německá výzvědná služba... nebo rodící se norský odboj? Přitom někde na ministerstvu sociálních věcí sedí člověk, který dodává Třetí říši informace švédské tajné služby o odbojářích a Židech. Špionážní román Oly Larsmoa se nese v duchu nejlepších děl Johna le Carrého. Pojednává o době, kdy se ve Švédsku soustředily veškeré myslitelné výzvědné služby a zrádcovství bylo životním stylem.

*****

Charlie Westerholm je nováčkem u švédské tajné služby. Přestože se všemu teprve učí a zdá se, že bude jen nepodstatným úředníkem, který jako by mezi ostatní pracovníky ani nepatřil, příchod války do sousedního Norska si žádá plnou aktivitu celého Švédska, a tak se Charlie dostává k důležitým případům. Nejčastěji má za úkol sledovat osoby podezřelé ať už z pomoci Německu, či naopak Anglii, nebo komunistické sympatizanty. Jenže důstojníci tajné služby nejsou jediní, kteří někoho špehují…

Důležitou roli v příběhu hraje také vysoce postavený úředník z ministerstva sociálních věcí, který spolupracuje se Třetí říší. Švédsko za druhé světové války platilo za neutrální stát. Kdo je tedy opravdu zrádce?

Špionážní román Zrádci je bezpochyby dílo, které by si měl přečíst opravdu každý. To ale neznamená, že se bude všem čtenářům líbit. Švédsko bylo za války neutrální zemí, a tak v celé knize vystupuje mnoho postav s rozličnými názory. Kdo vám tedy v příběhu bude sympatický a čí názory budete odsuzovat závisí nejen na vašich politických preferencích.

Velmi pozoruhodný je také pohled na druhou světovou válku z jiného státu. Samozřejmě se v knize objevuje několik stěžejních dat, která byla důležitá pro celou Evropu. Jinak je ale zajímavé dozvědět se více o průběhu konfliktu na severu starého kontinentu, protože čtenář zjistí na příklad kde se skrývala norská královská rodina a vysocí představitelé státu potom, co byla země tisíce fjordů napadena Německem.

Pří čtení Zrádců si také uvědomíte, že slovo ,,neutralita” nemá vždy ten význam, který naleznete ve slovníku. O to markantnější rozdíl hledejte u země, která je ze všech stran obklopena válkou. Když státní instituce a organizace nemají k dané situaci jasně vyhraněný a stejný postoj, nemůžeme to očekávat ani od obyčejných lidí. V knize tedy najdete mnoho rozličných postojů a postav, které podporují jak Rudou armádu, Třetí říši, ale také anglické zásahy do války na severu Evropy. Nejen díky hlavnímu hrdinovi si ale uvědomíte, že jen někdo si mohl dovolit svoje názory vyslovit nahlas.

Děj knihy Zrádci se odehrává v průběhu celé druhé světové války, můžete ji tedy prožít společně s Charliem. Někdy se však mohou popisné scény zdát až příliš dlouhé, protože autor Ola Larsmo neponechává nic náhodě a čtenáře seznamuje se všemi detaily. Občas se vám tedy může zdát, že čtete spíše deník, přičemž tento pocit navozují i data na začátku každé kapitoly. Na druhou stranu vždy zjistíte, že každá informace byla důležitá a v kontextu celého děje by vám mohla chybět.

Díky podrobnému popisu děje se čtenář také setká s velkým počtem postav, což může být hlavně v začátku knihy velmi matoucí. K tomu přidejme i mnoho krycích či falešných jmen a všem musí být jasné, že je nejednou při čtení potřeba zalistovat o pár stránek zpět a osoby si připomenout.

*****

Jak už jsem na začátku napsala, knihu Zrádci by si měl pořídit a přečíst každý, protože je velmi zajímavé a poučné podívat se na druhou světovou válku z jiného úhlu pohledu. Milovníci knih z tohoto období ocení, že z řádků přímo dýchají všechny emoce, které k válce patří: strach, smutek, nenávist, zlost, nerozhodnost. Tyto pocity ve vás vyvolají nejen jednotlivé situace popsané v knize, ale také její obálka. V neposlední řadě je ale potřeba zmínit, že kniha Zrádci je také skvěle promyšlenou detektivkou. 

Kdo je tedy zrádce? A uvědomuje si to vůbec? Přečtěte si knihu a utvořte si na každou postavu a situaci svůj názor.

*****

Očekával, že najde v kanceláři shon a hluk, ale v předsíni ho uvítala jen tma a ticho. Hlasy slyšel jen zdálky a pochopil, že všichni už se shromáždili v majorově Nejsvětějším chrámu Páně. Když vstoupil do dveří, ještě pořád v kabátě a s kloboukem v ruce, odkašlal si major a všichni ztichli. Oběma dlaněmi se opřel o desku stolu, lehce se předklonil a promluvil naléhavým hlasem.
,,Jak jste již slyšeli, překročila německá pozemní vojska, námořnictvo a letectvo dnes v ranních hodinách hranice Dánska a Norska..."
Ta zpráva Charlieho zasáhla jako úder do spánků. Kromě něj se v místnosti nacházeli tři písařky a šest mužů. Slečna Olofssonová tiše plakala za skly brýlí.

*****

Vlastní hodnocení:

Dlouho jsem váhala nad hodnocením, protože se mi kniha líbila, ale opravdu byla někdy až moc zdlouhavá. Přesto beru hodnocení 8 z 10 jako velmi pozitivní a všem vám knihu doporučuji. 


Recenze psána pro server http://severskedetektivky.cz/, kterému (a nakladatelství Paseka) velmi děkuji za poskytnutí recenzního výtisku. 

Posted in | 2 Comments

Rozbaleno #9

Ahoj všichni :)

Dnes tu mám unboxing! Tentokrát je balíček ,,jen" jeden, ale radost jsem z něj měla pořádnou!


Posted in | 5 Comments

Vyhlášení první soutěže

Ahoj všichni :)

Protože nemám moc času, tak jsem se k losování výtěze mé první blogové soutěže dostala až teď a ještě to vezmu v rychlosti :)
To nic nemění na tom, že bych chtěla moc poděkovat všem sedmi zúčastněným osobám! Jsem ráda, zle jste si našli chvilku odpovědět na moje otázky a je mi líto, že nemám výhru pro všechny z vás! Vítěz může být jen jeden a za toho mé poctivé ruční losování vybralo číslo 1 - Ivccu! :)
Vítězce tedy gratuluji a může ode mě očekávat email! :) A o co že se vlastně soutěžilo? O knížku, kterou do soutěže věnovalo nakladatelství Fragment, a také o malé překvapení, které vám ale snad prozradí až sama Ivcca, až ji výhra dorazí :)

Mějte se krásně a doufám, že brzy zase přichystám další soutěž! :)
Míša

Posted in | 3 Comments

Měsíční NEJ #3

Ahoj všichni! :)
Po měsíci jsem tu nečekaně s dalším Měsíčním NEJ! Už je v pořadí třetí, což znamená, že bloguji právě tři měsíce! :))
Za poslední měsíc se toho v mém knižním světě událo mnoho, ale nejdůležitější pro mě bylo určitě, že jsem potkala tolik skvělých lidí! Knižní blogosféra je plná fajn blogerů a jsem ráda, že si s některými rozumím natolik, že se nemusíme potkávat jen na srazech - mimochodem, kdo se chystá na ten říjnový do Prahy? :)

Ale teď už k pravidelné náplni tohoto článku...

Měsíc v číslech
18. srpna, tedy před měsícem, mou facebookovou stránku sledovalo 39 lidí. To jsem ale netušila, že za měsíc vás bude 66! A nepíšu si tam sama pro sebe, jak jsem se obávala. Vždy mi každý váš lajk a komentář udělá radost, děkuju! :)
Z 34 pravidelných čtenářů se stalo 45 a i to mi dělá velkou radost, protože jsem ani v soutěži po nikom nechtěla, aby mě sledoval :)
A musím říct, že zobrazení stránky mi dělá obrovskou radost, protože to ukazuje na to, že se sem rádi vracíte! 7800 (článek píšu den předem) je 2x víc než minulý měsíc! :)

A kolik jsem za poslední měsíc přečetla knih? Víte, že ani nevím? :) Nezapisuji si to, tak doufám, že se dohrabu ke správnému číslu! Jestli počítám správně, tak těch knížek bylo 10 :) Na většinu jsem napsala recenze, i když ne všechny už vyšly či jsou přímo tady na blogu, upozorňuji na ně ale na FB!
A kolik to dává dohromady stránek? Počkejte, vezmu kalkulačku... Ufff, takže 3203 stránek! To beru jako slušnou várku :) Na tento měsíc toho ale potřebuji přečíst ještě o něco víc, tak mi držte palce! :))

Knihy budu hodnotit hned v několika kategoriích a přiznám se, že výběr byl opravdu těžký!
Vybírala jsem z knih:

  • Marco - Jussi Adler-Olssen (560)
  • Labyrint: Útěk - James Dashner (360)
  • Deník prostitutky - Michael Weber (256)
  • No Limit Hold'em - Rob Tucker (263)
  • Unika: Plamen života - E. J. Allibis (424)
  • Myslete jako Steve Jobs - Daniel Smith (167)
  • Přímo do srdce - Bill Condon (180)
  • Selekce - Kiera Cass (288)
  • Druhá šance, lásko - Jana Benková (255)
  • Zrádci - Ola Larsmo (448)
Kniha, která mne nejvíce překvapila
Druhá šance, lásko - Jana Benková
Tohle byla těžká volba, ještě jsem přemýšlela o Unice, ale nakonec dávám knihu slovenské autorky. Tu jsem si brala kvůli příjemně znějící anotaci, ale moc jsem od ní neočekávala. Kniha mě nakonec velmi mile překvapila, doporučuju. 

Kniha, která mne nejvíce zklamala
Tuhle kolonku asi ani nevyplním, protože zklamat je velmi silné slovo a mě tento měsíc žádná kniha opravdu nezklamala. Pokud to ale řeknu tak, že jsem od knihy měla vysoká očekávání, která ale úplně nenaplnila, zmínila bych právě vycházející detektivku Marco.

Nejvíce přeceňovaná kniha
Já sem asi měkota, ale ani tady nenaleznu odpověď. Hodně vychvalované jsou jak Labyrint, tak Selekce, přičemž se mi obě knihy líbily a chápu, proč jsou tak populární ...

Kniha, která nebyla určena pro mě
Poker - No Limit Hold'em - Rob Tucker
Když hodně přivřu obě oči, tak můžu zmínit knihu o pokeru, protože začátečníci jako já se při čtení musí víc snažit, aby vše pochopili.

Nejzajímavější námět 
Labyrint: Útěk - James Dashner
Přidávám se k milovníkům Labyrintu a musím říct, že i když je to jen další dystopický námět, je pojat zase jinak a to se mi na něm opravdu líbí.

Nejzábavnější kniha
Tady si zase nevyberu, achjo... Minulý měsíc jsem měla problém najít jedinou knihu u které bych se zasmála, teď sice nemůžu říct, že bych četla přímo komedii, ale ... Marco, Druhá šance, lásko, Selekce, Labyrint i Deník prostitutky vás určitě občas přinutí minimálně k úsměvu :)

Nejlepší pár
America a Maxon
Teď mě některé z vás ukamenují, že jsem Americu přiřadila k princi, ale já u ní toho Aspena prostě nechci! :D :))

Nejnapínavější kniha
Labyrint: Útěk - James Dashner
I když jsou i Marco či Zrádci plní napětí, Labyrint všechny knihy hravě předčil. 

Nejhezčí obálka
Tady není o čem diskutovat ...

Nejhorší obálka
Neříkám, že se mi ta obálka vyloženě nelíbí, ale ta šedo-černá a modrá mi k sobě úplně nesedí...

NEJ letní čtení
Přímo do srdce - pro náctileté se tahle knížka na konec léta opravdu hodí :)
Druhá šance, lásko - je skvělá kniha pro jakoukoli ženu, která si chce odpočinout nad knihou :)

NEJ kniha
Neeee, teď jsem četla tolik skvělých knih ...
Ale dobře...

Četli jste nějakou z těchto knih? Nebo se na nějakou chystáte? 
Mějte se krásně
Míša


Posted in | 6 Comments

FILMOVÁ RECENZE: Labyrint: Útěk

Díky Neoluxoru jsem měla možnost se ve dvou dnech dostat na dvě předpremiéry, přitom obzvlášť z té druhé jsem měla velkou radost. Aby taky ne, když mi potom film podle mého očekávání vzal dech. Dlouho jsem z kina neodcházela s tak silným zážitkem...

Zdroj
 Název: Labyrint: Útěk
Originální název: The Maze Runner 
Režie: Wes Ball
Předloha: kniha Labyrint: Útěk od Jamese Dashnera
Scénář: T.S.Nowlin, Grant Pierce Myers, Noah Oppenheim
Kamera: Enrique Chediak
Hudba: John Paesano
Premiéra: 18. září 2014

Hrají: Dylan O'Brien - Thomas, Aml Ameen - Alby, Hong-Ki Lee - Minho, Thomas Brodie-Sangster - Newt, Will Poulter - Gally, Kaya Scodelario - Teresa, ...

Thomas se probudí v neznámém uzavřeném tmavém prostoru. Je vyděšený a zmatený, nepamatuje si totiž vůbec nic. I své jméno mu vyskočí v mysli až o několik hodin později. Když je z Boxu vytažen, situace se mu vůbec neobjasní. Naopak. Jak později zjistí, obyvatelé onoho neznámého místa jsou pouze kluci, teenageři, kteří žijí na Placu, uzavřeném prostoru uprostřed obrovského a nebezpečného labyrintu. Většina Placerů, jak si kluci žijící na rozlehlém prostranství říkají, se stará o normální chod jejich malé společnosti, hrstka odvážných hochů, běžců, však každý den vbíhá do šerých uliček labyrintu a snaží se najít únikovou cestu.

Zaběhnutá rutina života na Placu se ale s příchodem Thomase změní. První novinkou je dívka, která se v Boxu objeví několik dní po Thomasovi. A vypadá to, že je s Thomasem něco spojuje. Ten však nemá čas o dívce přemýšlet. Snaží se co nejvíce dozvědět o Labyrintu a hlavně o možnostech úniku, kvůli čemuž podstupuje mnoho rizik a stále čelí smrtelnému nebezpečí.

Na filmové zpracování prvního dílu v zahraničí velmi populární tetralogie Jamese Dashnera se těší celý svět. O každé informaci, která byla z natáčení vypuštěna, se vášnivě diskutovalo a fanoušci hádali, zda bude film odpovídat knize. Už po vlně předpremiér po celém světě se dá očekávat, že film bude úspěšný, protože se objevují hlavně pozitivní až nadšené ohlasy. Stejně tak časté jsou i názory, že film může stát na vlastních nohou i bez knihy. 



Proč tomu tak je? Za prvé to bude skvělým zpracováním. Tvůrci si s labyrintem pečlivě pohráli a vás bude mrazit při představě, že se v tom nepřívětivém místě procházíte byť jen ve dne. Masivní zdi porostlé břečťanem se každou noc pohybují a navíc mezi sebou skrývají nebezpečí v podobě rmutů, díky kterým budou některé slečny, které zrovna nemají v lásce pavouky, uvažovat, že návštěvu kina protentokrát vynechají. To by ale byla škoda, když obzvlášť dámské pohlaví bude spokojené s hereckým obsazením. Herci svým vzhledem navíc kopírují danou postavu a její chování.

I když se jedná pouze o další dystopický příběh, mohou se hlavně pánové těšit na spoustu akce bez špetky romantiky, která je dnes už téměř všudypřítomná. Napětí je ale ve filmu opravdu hodně. Nejednou celé kino nadskočí leknutím nebo zatne pěsti, když se společně s Thomasem snaží uniknout nelítostným příšerám. 

K dystopickému filmu také patří vlastní nový jazyk. S tím si autor i překladatel opravdu vyhráli. Pro začátek budete z neznámých názvů stejně zmatení jako nováček Thomas, který netuší, co to znamená rmut (Griever), Placer (Glader) či čón (Shuck). Brzy si ale na tato slova zvyknete a uvědomíte si, že by bez nich ten život na Placu ani nebyl tak uvěřitelný.

Co dělá film filmem jsou ale nakonec stejně hlavně postavy, které celý příběh posouvají kupředu. Na Placu najdete spoustu rozdílných povah, přičemž každá je hodně vyhraněná. Thomas je zpočátku klasický ustrašený nováček, ale časem se z něj vyklube trošku nerozvážný, ale odvážný muž, který chce všechny kolem sebe ochránit a dostat je z Labyrintu. Alby je svérázný vůdce celé skupiny, který se s ničím nepárá. Newt je chytrý, přemýšlivý a přátelský hoch, který dokáže ostatním Placerům vždy pomoci a stojí při nich. Gallyho bude většina diváků v kině nenávidět a doufat, že ho co nejdříve unese rmut. No a největším diváckým mazánkem bude bezpochyby Chuck, který je sice předvídatelnou, ale také vtipnou a věrnou postavou. Navíc v celém filmu obstarává tu emocionálnější část...

Zdroj


A drží se tedy filmové zpracování knižní předlohy? Pouze okrajově. Námět je stejný, to kam příběh směřuje také, ale to je vše. Scény jsou různě promíchané a pospojované, či naopak rozdělené. I chování a vyjadřování některých postav je jiné. To ale neznamená, že je to špatně. Knížku nemusíte číst, abyste vše pochopili a film si vychutnali. Naopak, pokud půjdete do kina ,,s čistým štítem", užijete si film možná ještě o něco víc. 

Já sama vám všem můžu Labyrint: Útěk jedině doporučit. Dlouho se mi nestalo, že bych filmu neměla co vytknout. Velké plus u mě tvoří fakt, že v příběhu není žádná romantika, i když je milostná linka zřejmě otevřena pro další díly ... které mohou být (pozitivní zpráva) ještě tři, pokud se tvůrci budou i nadále alespoň v tomto držet knižních předloh! :) 

Hodnocení filmu: 100%


Posted in | 3 Comments

Každý někdy začínal - knižní blogosféra


Ahoj všichni! :)
Nechápu jak, ale víc než měsíc s mým prvním projektem teď právě končí! V průběhu projektu jsem na něj slyšela jen chválu, z čehož mám obrovskou radost! :) Doufám, že projekt splnil svůj účel - pomohl začátečníkům udělat si představu a přehled o tom, co blogování obnáší! Snad se rozhovory líbily i už zkušenějším blogerům, kteří se tak mohli víc dozvědět o ostatních :) 
Teď už ale pojďme na odpovědi samotné. V poslední otázce jsem chtěla, aby blogeři zhodnotili blogosféru celkově a zkusili předvídat, kam se bude ubírat :) Jaký máte na tohle názor vy?

Jak hodnotíš dnešní knižní blogosféru? Čeho je podle tebe na ,,trhu" moc a čeho naopak málo? Kam by podle tebe měla dál směřovat?

Bastera - Knihy nekoušou
Tuhle otázku nemám zrovna ráda. Už několikrát se hrozně řešila knižní blogosféra a pro mě je to zkrátka prostě nějaká komunita lidí, kde jsou někteří lepší, někteří horší, někteří mají vyšší cíle, někteří se pořád za něčím honí a někdo si v klidu píše jeden článek za druhým. Každý jsme nějaká osobnost a každý má jinou představu blogování o knihách. Nechápu potřeby lidí o něčem rozhodovat a někomu diktovat nějaká pravidla. Ano, když se někdo chce zlepšit, tak mu nějaká rada může být přínosem, ale co je mi po tom, jestli si někdo dělá Unboxing? Je to jeho věc, jeho způsob vyjadřování a když má své čtenáře, kterým se to líbí, jeho věc. Ano, taky mi není po srsti, že někteří blogeři píši ne zrovna kvalitní recenze a mají milion spoluprácí a pak ti, kteří píší dobře se bojí někoho oslovit, ale to je věc jejich svědomí a nakladatelů, kteří nepožadují kvalitu. Byla bych ráda, kdyby směřovala dál podobně jako teď, lidi přibývali, navzájem se sbližovali a hlavně si povídali o tom, co mají nejraději (knihy) a neřešili, jestli si jeden vzal na recenzi o jednu knihu více nebo méně a jestli se s ní pětkrát vyfotil u jídla :)

Knižní blogosféra se od dob, kdy jsem s blogem začínala, hrozně rozrostla. Blogerů přibývá, stejně jako knih. Na jednu stranu si myslím, že je skvělé, že je tolik čtenářů, kteří se chtějí podělit o své názory na knihy. V dnešní době čtenářské negramotnosti je to skvělá zpráva. Často slýchám, že je málo blogerů, kteří píší o „kvalitní“ klasické literatuře a že je moc těch YA blogerů. Ano, ono to tak vypadá, ale musíte brát v potaz i věk blogerů, který je přímo úměrný tomu, co čtou. Já bych na trhu rozhodně uvítala blogery, kteří sice čtou YA, ale nebojí se číst i něco jiného. A blogery, kteří čtou zahraniční literaturu, protože osobně ji mám v poslední době radši než tu českou. 

Cathy Chloupková - Mezi nebem a peklem
Jedním slovem PŘEPLÁCANÁ. Knižních blogerů jsou mraky (a vím o čem mluvím, protože sem ručně psala seznam obsahující asi stovku blogerů a to se ještě spousta nepřihlásila), navíc je dost blogů, které jsou vlastně stejné. I když každý píše originál, jiná osoba, tak ve finále vypadají velmi podobně, což může čtenáře jednak mást a jednak odrazovat. Vlastně ani nevím, čeho je v blogosféře málo, protože jak jsem řekla, mám pocit, že je přeplácaná a už ani nemáme možnost si přezdívku nebo blog spojit s obličejem, protože jsou si všechny tak podobné (přezdívky, jména blogů i samotné blogy).

GiraffeAndy - Nejen knižní blog
Blogů je opravdu hodně a je těžké "prorazit", nějak se odlišit od všech ostatních. Donedávna bylo docela málo videoblogerů, ale i těch už je teď celkem dost, takže těžko říct, co chybí. Možná mají větší šance blogeři, kteří se nezaměřují jen na "young adult", protože toho je teď všude plno. 

Jana - U Margarety
Musím se přiznat, že jsem na českou knižní blogosféru shlížela poměrně kriticky, dokonce jsem o tom napsala i článek, o kterém se docela vášnivě diskutovalo. Musím ale říct, že za poslední rok se ty blogy postupně zkvalitňují, recenze jsou mnohdy stejně dobré jako na jakémkoliv kulturním webu a někteří blogeři si své stránky fakt piplají. Navíc mám dojem, že hlavně díky častým knižním srazům se blogeři poznávají i osobně a celá blogosféra díky tomu začíná být hezky provázaná. Doufám, že jednou budou book blogeři stejnými mistry v oboru jako tomu je u fashion / beauty nebo food blogů. :)

Myanmar - Book-lords
Knižní blogosféra je z velké části odrazem toho, co zrovna v literatuře „letí“ a předvídat její vývoj si  netroufám. Momentálně je v kurzu YA literatura, takže většina blogů je zaměřena právě na ni. A i když tyto knihy až tak nečtu, nevadí mi to. Je přeci logické, že knihy, po kterých je největší poptávka, budou na internetu probírány nejčastěji. 
Knižní trh je ohromně rozmanitý a s blogy je to stejné. I když se nejvíce stránek zaměřuje na zmíněnou YA literaturu, není problém narazit na kvalitní blogy o detektivkách nebo o jiném žánru. Knižních blogů je tolik, že pokrývají snad všechny myslitelné literární oblasti. 
V poslední době mi navíc připadá, že kvalita knižních blogů znatelně narůstá. A já jen doufám, že se tento trend udrží

Blogosféru raději hodnotit nebudu. Nedávno se o tom diskutovalo na facebooku a myslím, že to bohatě stačilo. 

Filipshk - Magician's Book
Pokud nebude vadit, tak asi začnu blogosférou jako takovou. Pokud se bojíte, že bychom vás, začínající blogery, přijali nějak špatně, tak se obáváte zbytečně. Blogosféra, zvláště ta knižní, je plná dobrých lidí, kteří rádi pomohou a odpoví na dotazy a dá se říci, že lepší místo, kde si pokecat o knihách a najít nové přátele pravděpodobně neexistuje. Stejně jako všude, i zde se ale sem tam objeví nějaký ten problém, který dokáže rozdmýchat vášně ostatních. Většinou je to kvůli názorům, které nespadají do kolonek ostatních, ale pokud jste schopní si stát za svým názorem, úhona se vám velkým obloukem vyhne! 
Co se týče toho, čím je blogosféra přesycena, tak to se asi těžko posuzuje. Někomu vadí to a někomu zase něco jiného. Já osobně třeba nemám problém s ničím – mám na mysli to, že jsem zatím nezaregistroval cokoli, co by mi doslova vadilo. Každý nějak začíná a je jasné, že co se týče například videí, které se poslední dobou vynořila odevšad, nemůžeme vždy očekávat recenze v HD kvalitě, dokonalým pozadím a kdo ví čím vším. Kam by se měla blogosféra ubírat, to se asi stejně těžko popíše, protože kroky takovéto rozrůstající komunity nelze předvídat. Myslím, že jako všude, i zde hraje poměrně velkou chvíli i pouhý okamžik, takže osobně doufám, že ta napjatá atmosféra, která zde vládne, trochu opadne a vše, co je špatně, se napraví. Ale kdo ví...

Těžká otázka. :D 
Hodnotím ? No to je těžké. Tak zaprvé neznám každý knižní blog (I když bych moc ráda.) 
… 
Páni tímhle jsi mě vážně dostala !
Asi jako kladně. Každý kdo si založí knižní blog má rád knihy. Tím pádem se pro mě stává něčím jako člen rodiny.  A zatím každý skoro každá s kým jsem se v knižní blogsféře setkala se ke mě choval mile a ochotně. Hold knižní blogeři jsou fajn lidi. :)
Moc podle mě není ničeho. Protže každý blog je stejně jako jeho pisatel jedinečný. Tudíž se nemůžete setkat s ničím dvakrát. Moc je tak akorát knihy ,které člověk nestíhá číst. 
Málo je asi knižní videí. Já je mám strašně ráda. A sama jsem jich pár natočila ale nikdy jsem neměla moc kuráže na to abych je zveřejnila. Ale zase když se nad tím zamyslím tak ,kdyby každý točil knižní videa tak už by to nebylo tak jedinečné. Tím Vám samozřejmě nechci říct ,aby jste je nenatáčeli. Mankotky to vůbec. Točte ! Budu Váš odběratel a fanoušek. Ale víte jak jsem to myslela ?! :)
Měla by se ubírat k co největším úspěchem každého blogera.(Všem Vám fandím :) )Měli by se neustále navazovat nová přátelství. Měli by jsem k sobě všichni být milý a ohleduplní. Každý bloger by měl mít v úctě ostatní blogem a němeli by vznikat nějaké ádky, nenávist nebo takové věci. Přece jenom všichni táhneme za jeden provaz. :) 

 *(zase jsem se moc rozmluvila a sni už blábolím…) Já osobně bych dál chtěla směřovat k větší činnosti na blogu. Posbírat dost kuráže na natočení a následné zveřejnění videa. A snad by mohla dopadnout nějaká ta spolupráce. :)

Knižních blogů stále přibývá a já si vždycky nějaký nový ráda přečtu a porozhlédnu se po něm. Bohužel stále častěji mi příjde, že jsou blogy zakládány jen za účelem získání recenzních výtisků a to mě mrzí. 

Knižní blogosféru si opravdu netroufám hodnotit, v posledních měsících ale stále víc přestávám číst žánr young adult, a na většině blogů, které navštěvuji se moc knih jiného žánru nenajde, což je určitě škoda. Kam by měla směřovat opravdu nevím, snad jen třeba, aby díky blogům každý dokázal najít nějakou tu skvělou knihu :) 

Blogosféru hodnotím jako docela omezenou, pořád mi přijde, že o knihách píše strašně málo lidí na to, jak dobré je to téma k psaní. Na „trhu“ je moc novinek (i když je to logické) a zoufale málo klasické literatury, která rozhodně stojí za písmena a je úplně jedno, že už o tom bylo napsáno a řečeno habaděj informací. Říká se, že bychom se neměli příliš hrabat v minulosti, ale ani bychom na ní neměli zapomínat :)

Terry Shmash - Devils Handbag
Knižních blogů je opravdu hodně a je čím dál tím těžší být v něčem jiný, originální. To je asi nevýhoda toho velkého boomu, který v posledních letech nastal. A spoustu z nich je stejně dobrých, že čtenář ani neví, na které chodit a co si vybrat. Takže si cením originality, ačkoliv ta už se těžko hledá, protože jakmile je někdo jiný, spousty dalších lidí to od něj odkoukají. Málo je těch, kteří jsou opravdu jiní.

C.ind.ere.lla a Frozie - Popelčiny knížky
Myslím si, že knižní blogosvět je už trochu přehlcen. Jelikož jsou blogeři často hodně podobní věkem a čtou tím pádem podobné knížky, občas se objeví spousta recenzí na stejnou knihu. A i když mi to občas vadí, mám pocit, že to čtenáři požadují. Z vlastní zkušenosti vím, že větší čtenost mají recenze na knižní hity než na méně známé knihy. Občas mě to mrzí, ale bohužel s tím nic nenadělám. Doufám, že se budu blogosféra dál zlepšovat a získávat nové a nové čtenáře

Dnešní knižní blogosféru hodnotím tak, že žánr YA, NA a Dystopie se natolik rozšířil, že většina blogerů píše pouze o těchto knihách. Já mezi ně rozhodně patřím taky, ale bylo by super, kdyby se začalo psát a mluvit o jiných žánrech a autorech, kteří píší čtivě a skvěle.
Těchto žánrů je v poslední době na trhu obzvláště moc a blogeři po těchto knihách šílí. Já také, nemůžu si pomoci, ale mám v plánu číst i knihy, o kterých se moc nemluví, abych na ně upozornila. 
Dalo by se říci, že i toto jsou mé plány do budoucna.  :)

Mája - Fantasy MaKa
Blogů a nejen těch knižních je hodně. Někdo je hodnotí na kvalitní a nekvalitní. Já na ty, které mě baví, které mě vzdělávají a ty, které jsou mi užitečné. A takových blogů by mělo být stále víc. Alespoň pro mě.

Pokud jsem na někoho zapomněla nebo někde vidíte nějaký překlep, tak mi prosím napište, hned to opravím! :)

Tak co na to říkáte? Jaký názor na knižní blogosféru máte vy?

Chtěla bych váš všem moc poděkovat - jak účastníkům, že si našli čas (hooodně času), aby odpověděli na zapeklité otázky, ale také vám čtenářům, protože na co by jinak tento projekt byl, kdyby ho nikdo nečetl? :) A ještě mi neutíkejte...

Mám tu otázku, kterou bych chtěla položit vám všem. Zapojíte se tak do projektu všichni! Odpovědi mi prosím posílejte na mail vavrinovamichaela@gmail.com nebo do zpráv fb stránky mého blogu! Všechny odpovědi znovu shromáždím a vydám poslední článek!
A co že to je za otázku?

Vzalo ti blogování někdy něco? Byly chvíle, kdy jsi s tím chtěl seknout? Co tě nakonec u blogování udrželo? Proč vlastně stále bloguješ? (to stále si můžete odmyslet, očekávám klidně i trošku sentimentální odpovědi :)))

Budu moc ráda, když na otázku odpovíte! Do zprávy nezapomeňte připsat vaši přezdívku a hodit odkaz na váš blog!
Mějte se krásně
Míša

Posted in | 4 Comments

FILMOVÁ RECENZE: Dárce

Když mi díky spolupráci s knihkupectvím Neoluxor přišel email, který mi dával možnost jít na předpremiéru filmu Dárce, nevěděla jsem, o co se jedná. Rychle jsem ale ,,zagooglila" a když na mě vypadla v popiscích slova jako drama, sci-fi a dystopie, neváhala jsem a příležitosti se chytla! 

Zdroj
Název: Dárce
Originální název: The Giver
Režie: Phillip Noyce
Předloha: kniha Dárce od Lois Lowryové
Scénář: Robert B. Weide, Michael Mitnick
Kamera: Ross Emery
Hudba: Marco Beltrami
Premiéra: 11. září 2014

Hrají: Jeff Bridges - Dárce, Meryl Streep - Vůdce, Brenton Thwaites - Jonas, Odeya Rush - Fiona, ...

Představte si černobílý dokonalý svět. Všechno funguje, lidé neznají bídu ani smutek. Vše je stejné. nikdo a nic nesmí vybočovat z určeného řádu. Přestože je život lidstva přísně řízen, všichni jsou spokojení. Co když je to ale jen kvůli nedostatku informací?

Jonas je mladík, který se stejně jako jeho kamarádi při obřadu stane dospělým a bude mu na základě dlouholetého pozorování vybrána příslušná funkce ve společnosti - práce. V průběhu ceremoniálu je ale přeskočen a stejně jako všichni jeho blízcí znervózní. Ukáže se, že byl vynechán, protože byl vybrán jako Příjemce, který v průběhu výcviku dostane od Dárce paměti vzpomínky na to, jak svět vypadal dříve. Jsou jediní dva lidé z celého lidstva, kteří vědí, čím vším si lidstvo prošlo a o co v současnosti přichází...

Dobrý film potřebuje zajímavý námět, a ten Dárce určitě má. Na začátku příběhu je vše rychle, stručně ale dostatečně vysvětleno a znázorněno tak, aby divák mohl pochopit, v jakém světě a v jaké době se právě nachází. Když je vše objasněno, nabírá film velmi rychle obrátky...

Příběhem nás provází Jonas, se kterým si i my v průběhu výcviku prohlédneme vzpomínky, které nás i jeho nutí zamyslet se. Jonas přemýšlí nad minulostí a tím, jak by mohla vypadat přítomnost. Diváci uvidí současnost z jiného úhlu pohledu a určitě se zamyslí jak sami nad sebou, tak nad celým fungováním světa a vztahů v něm.

Film je výborně zpracován, protože svět i život v něm působí opravdu reálně. Herecké výkony nejsou vůbec přehnané a výběr představitelů hlavních postav musel probíhat opravdu precizně, protože jejich vzhled umocňuje divácký dojem z postavy jako takové. Zvídavého a nezkušeného Jonase si oblíbíte, zatímco vám na nervy budou lézt milovnice šedého řádu.

Velmi zdařilá je také hudba k filmu, o kterou se postaral americký skladatel Marco Beltrami. Hudba věrně kopíruje prostředí, a tak je velmi nenápadná, ale přitom plná skrytých emocí. Velké oblibě se těší oficiální soundtrack, který má na svědomí známá rocková skupina OneRepublic. Píseň Ordinary Human přesně vystihuje život v dané době.

Přestože se jedná o žánr sci-fi, neočekávejte žádnou přehlídku vymožeností. Svět je v útlumu a lidé se snaží žít co nejméně nápadně. Stejně tak ve filmu nenajdete ani přehnané množství citů, naopak. Přesto ve vás film vyvolá spoustu emocí, často protichůdných a zmatených.

Příběhu by se dala vytknout předvídatelnost. Není to tak, že by divák od začátku věděl, jakým směrem se děj bude ubírat. Přesto přijde chvíle, kdy člověk si člověk uvědomí, co se v posledních minutách filmu stane. 

Na film Dárce bych poslala opravdu každého, protože příběh i jeho zpracování uspokojí jak romatické duše, tak i milovníky napětí či smýšlených světů. Nemusíte však být fanouškem ani jednoho, stačí když máte chuť přemýšlet o životě a světě ve kterém žijeme, a film se vám bude líbit.

Podívejte se na oficiální trailer, protože ten vám o filmu prozradí ještě daleko víc... 

Zda se film shoduje s knižní předlohou porovnat nemůžu, protože jsem si knihu od Lois Lawryové ještě nepřečetla. Slyšela jsem na ní ale jen samé pozitivní ohlasy, a tak se na ní sama chystám. Pokud by knižní předloha zajímala i vás, knihu naleznete ZDE .

Kdybych měla film na závěr ohodnotit procentuálně, vysloužil by si ode mne 85% a doporučení, aby se na něj všichni došli podívat a užít si nával emocí sami.

Posted in | 3 Comments

RECENZE: Marco - Jussi Adler-Olssen

Název: Marco
Originální název: Marco Effekten
Autor: Jussi Adler-Olssen
Nakladatelství: Host
Překlad: Kristina Václavů
Počet stran: 560
Rok vydání originálu: 2012
První vydání v ČR: 18. září 2014

Anotace: Patnáctiletý Marco netouží po ničem jiném než získat dánské občanství a chodit do školy jako každý jiný. Jeho strýc Zola však vládne rodinnému klanu železnou rukou a nutí Marca a ostatní děti žebrat a krást. Když ale Marco zjistí, že ho Zola pro vlastní prospěch hodlá zmrzačit, pokusí se o nemožné: uteče. Náhodou však při útěku odhalí nebezpečné rodinné tajemství — a hra o život začíná. Podaří se mu získat důkazy? Měl by se obrátit na policii? Prozatím netuší, že mu v patách není jen rodina, ale i někdo další.
Kriminální komisař Carl Mørck se rozhodne záhadného mladíka, který má zjevně co říct k případu pohřešovaného vládního úředníka, zachránit. Carl se svými kolegy Asadem a Rose pozvolna rozplétají nitky rozsáhlé korupční aféry, která je vede ze světa bankovnictví přes ministerstvo zahraničí až do hloubi afrického pralesa.
Nevzalo si oddělení Q tentokrát příliš velké sousto?
Milovníci díla Jussiho Adlera-Olsena se mohou těšit na posílení týmu vyšetřovatelů o další zajímavou postavu…

*****

Marco je patnáctiletý chlapec, který žije v početné romské komunitě. Ta v Dánsku pobývá ilegálně a živobytí si obstarává krádežemi. Děti nesmí chodit do školy a jediné, co umí, je jak nepozorovaně vytáhnout cennosti z tašek chodců na náměstích a rušných uličkách. Marco ale po vzdělání touží, chtěl by se stát spořádaným občanem. Když tedy jednoho dne Zola, Marcův strýc a vůdce celé komunity, bije jeho kamaráda, protože nepřinesl dostatečný lup, vzpurný Marco se mu postaví. Pro tentokrát vyvázne jen s napomenutím, ale zanedlouho zaslechne hovor, který jeho uším rozhodně určen nebyl. Zola se domlouvá s jeho otcem, že Marca zmrzačí, aby vydělával žebráním a nemohl jim utéct. Romský mladík na nic nečeká a vystrašený utíká z domu, přičemž je pronásledován celým klanem.

Marco věděl, že mu útěk obrátí život naruby, ale netušil, že na něj mají spadeno i další lidé, jejichž tajemství náhodou při útěku odhalil. Rád by zapomněl na svou kriminální minulost a začal znovu s čistým štítem. Měl by tedy předstírat, že o ničem neví? Nebo vše povědět policii a ohrozit tak i svého otce?

Pátý případ komisaře Carla Mørcka z oddělení Q je od začátku velmi zamotaný. Samotnému vyšetřovacímu týmu, ve kterém je kromě Carla také Asad a Rose, se zdá, že nemají snad žádný odrazový stupínek. Oproti tomu je čtenář už s problematikou celého případu seznámen, i když je na začátku vhozen do naprosto neznámého prostředí a děje, což může někoho odradit.

I když je v celé knize stěžejní hlavně řešení a následné vyřešení případu, velkou část příběhu zabírá Marcova snaha o přežití. Potyčky, strach, zběsilý úprk a nekončící boj o život jsou do detailu vykresleny, což na jednu stranu dodává příběhu velmi reálný nádech, na stranu druhou mohou některé sobě podobné pasáže čtenáře nudit. Hlavně díky těmto scénám se ale ocitnete v mnoha zákoutích Kodaně, která je v knize natolik detailně, ale přitom nenuceně popsána, že by podle ní mohl člověk chodit po dánském hlavním městě místo používání turistické mapky.

Každého čtenáře musí zaujmout detailní vykreslení krádeží a vloupání, kterými se Marco a Zolův klan živí. Autor čtenáři přiblíží, jak takový zloděj uvažuje, na co či koho si má dát pozor, a jak by se měl chovat. Situace a smýšlení hlavních hrdinů působí tak reálně, že nejen mě by zajímalo, jak se k těmto informacím Jussi Adler-Olsen dostal.

Příběh je díky neustálé hrozbě smrti téměř všech lidí, kteří jsou do případu zapleteni, velmi napínavý a vy se tak od knihy nebudete moci odtrhnout. Pro uklidnění srdečního tepu jsou do boje o přežití vsunuty pasáže, kde Carl řeší svůj osobní život. Díky sarkasmu, který ovládají všichni vyšetřovatelé z oddělení Q, se i pobavíte.

V knize ale nehledejte jen nástrahy v podobě vražd či ubližování. Velmi zajímavou a v dnešní době často aktuální zápletku tvoří také korupce a do případu jsou zataženi i lidé z vysokých úřednických postů. Příběh oživuje i částečné zasazení děje na africký kontinent.

*****

Knihu Marco bych bez váhání doporučila všem milovníkům detektivek, i když precizní způsob vyšetřování určitě nečekejte. V příběhu navíc naleznete všechny aspekty, které by měla správná severská krimi obsahovat, takže pokud máte rádi i jiné, hlavně skandinávské autory a jejich knihy, Marco vás nezklame. Ani čtenáři ostatních žánrů by se ale nemuseli bát po knize sáhnout, protože je děj nenápadně, ale přesto hojně protkán humorem.

*****

,,Idioti!"
Zola zaťal zuby. Už roky nebyl takovému výpadu vystaven. Kdyby s ním takhle mluvil někdo z klanu, draze by za to zaplatil.
,,A jak se jmenuje?"
,,Marco. Marco Jameson."
,,Jameson, dobrá. Umí dánsky?"
,,Mluví několika jazyky. Je chytrej. Až moc."
,,Tak ho najděte a chyťte. O které oblasti je řeč?"
Zola se podrbal na čele. Kdyby to věděl, měl by zpola vybráno. Co na to má hergot říct? Že odpovědí na otázku, kde se Marco právě teď nachází, by mohla být sebemenší skulinka na zemském povrchu. Vždyť Marca dobře vyučili, dokáže se nepozorovaně usadit na kterémkoli místě jako chameleon v pruhu pralesa.

*****

Vlastní hodnocení:

Sama bych knize dala 8 bodů z 10. Celý příběh je velice zajímavý a poutavý, ale občas mne už honičky lehce omrzely a na to, jak je děj dlouhý a zamotaný, jsem v závěru očekávala více napětí. Přesto knihu hodnotím kladně a myslím si, že může zaujmout nejednoho čtenáře.

Zdroje obrázků: ZDE

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji serveru Severské detektivky (a tedy i nakladatelství Host).

Posted in | 4 Comments

Každý někdy začínal - blogová budoucnost účastníků


Ahoj všichni :) 
Jak se máte? Počasí se nám už kazí, ale to mě nezastavilo, abych si dny i nadále užívala! :) V Praze poznávám stále nové a nové lidi a hodně z nich právě díky blogu a ostatním knižním blogerům, z čehož mám opravdu radost, najít totiž lidi naladěné na stejnou vlnu nebývá vždy jednoduché :) Kromě toho, že jsem byla na předpremiérách filmů Dárce a Labyrint, o kterých očekávejte samostatné články, tak jsem se ve středu večer potkala s Janičkou a ve čtvrtek jsem strávila odpoledne nejprve jen s Madlenkou a potom se vetřela i na Yoli sraz, ze kterého jsem vyrazila na druhou předpremiéru filmu, který mě naprosto dostal, těšte se na recenzi! :) A stíhala jsem i číst - stále se sice plácám v Labyrintu, ale za den jsem přečetla knihu Druhá šance, lásko, která mě velmi příjemně překvapila :)
Tolik k mé potřebě se vykecat! Pojďme k předposlední várce odpovědí! Tentokrát jsem se účastníků zeptala, jak vidí svou blogovou budoucnost!

Kladeš si i dnes v blogování určité cíle? Máš nějakou vysněnou spolupráci či počet pravidelných čtenářů? A jakým směrem by jsi se rád/a ubírala do budoucna?

Bastera - Knihy nekoušou
Mmm těžká otázka, popravdě už jsem spousty cílů, které jsem chtěla, dosáhla. Vysněné spolupráce jsem některé získala a počet pravidelných čtenářů vnímám jako číslo, které se nedá vytyčit, které prostě stále roste a doufám, že bude :) Ráda bych se ještě víc zlepšovala ve slovním projevu, naučila se pořádně používat čárky a lépe fotit. Uvidíme, kam mě vítr zanese. Mým ani ne cílem, spíš přáním, je, kdyby mi pomohl blog získat nějakou placenou práci, to bych byla štěstím bez sebe, ale jinak plánuji zůstat stále stejná, jen víc makat na slovních projevu a recenzích :)

Své cíle mám samozřejmě pořád. Člověk musí někam směřovat. Svoji vysněnou spolupráci už jsem získala, tudíž už žádnou další úplně nemám. Na počet pravidelných čtenářů až tak nekoukám, takže tam taky ne. Spíše bych svůj blog ráda dále udržovala v tom duchu jako teď. To mi ke spokojenosti stačí.

Cathy Chloupková - Mezi nebem a peklem
Mým cílem je psát dle svého, ale zároveň uspět u čtenářů. Chtěla bych aby si jednou lidé spojili mou přezdívku s blogem a hned věděli o kom je řeč. Jinak asi cíle ohledně spolupráce či pravidelných čtenářů nemám. Za každého čtenáře jsem moc ráda, protože i jeden člověk je čtenář, kterého zajímá co máte na srdci. A za spolupráci budu vždy ohromně šťastná, neboť to znamená více informací, více prostředků a celkově další zlepšení, plus to, že když s vámi spolupracují, jako by uznávali vás a vaši práci.

GiraffeAndy - Nejen knižní blog
Cíle jsem si nekladla v začátcích a nekladu si je ani teď, prostě chci jen udržet svůj blog alespoň na té úrovni, co je teď a všechno další je navíc. Donedávna byla moje vysněná spolupráce CooBoo, ale to se mi teď už splnilo a jsem za to šťastná, teď už jen si spolupráci udržet a psát dobré recenze. Nevím, co bude v budoucnu, jak dlouho mě blog bude bavit a také jak dlouho na něj budu mít čas, ale dokud mi dělá radost, končit nebudu... :D

Jana - U Margarety
O kladení cílů, myslím, už jsem mluvila v nějaké z předchozích otázek, tak se teď asi budu trochu opakovat. :) Žádné konkrétnější cíle nemám, žádné "mety", co bych si mohla odškrtávat. Samozřejmě, že přemýšlím nad tím, čeho všeho bych mohla v blogování dosáhnout, ale není to tak, že bych se to tím směrem snažila vést. Nemám ani žádnou konkrétní vysněnou spolupráci, protože jsem měla štěstí a už teď spolupracuju s těmi nejlepšími v knižní branži. 
Moc neuvažuju ani o tom, jakým směrem by se moje blogování mělo ubírat. Můj blog se pochopitelně neustále mění; ze začátku jsem psala hlavně příspěvky o historii literatury a o zajímavostech z mluvnice, dnes píšu zejména recenze a další vyloženě knihomolské články. Teď jsem si pořídila zrcadlovku a začala na blog přispívat i fotkami... kdo ví, co se z toho jednou vyvine? Takže se dá říct, že nic neplánuju a jen se neustále hrozně těším na to, co ještě přijde :)

Myanmar - Book-lords
Cíle si nekladu, i když „vysněné“ spolupráce určitě mám. Jednou bych ráda spolupracovala s knihkupectvím martinus.cz a s nakladatelstvím Plus. Snažím se také neustále zlepšovat ve psaní recenzí i jiných článků – protože vždycky je na čem pracovat. V budoucnu bych se ráda zaměřila právě na celkové zvyšování kvality blogu, spíše než na nějakou zásadní změnu směru.

Tiw - Turning over pages...
Ráda bych se zlepšila v psaní recenzí. Hodně lidí mi je sice chválí, ale já vím, že mám ještě opravdu co zlepšovat. Možná jednou zkusím navázat spolupráci s nějakým nakladatelstvím, nejlépe s Hostem nebo s Jotou, ale jak už jsem psala v jedné z předchozích otázek, tolik po spolupráci neprahnu.

Filipshk - Magician's Book
Tak co se týče dneška, tak jsem si už mnoho z mých cílů splnil. Podařilo se mi získat spolupráci s Knižním klubem, CooBoo a Jotou. Jsem redaktorem ve Fantasyii a v nejbližší době bych měl začít přispívat i na blog Neoluxoru. Na číslu, které by mi zobrazovalo počet pravidelných čtenářů, mi pravděpodobně ani tak moc nezáleží, protože když se nad tím zamyslím, k čemu to je? Mít na počítadle tisíce fanoušků, kteří se podívají na fotky a odejdou? Nejsem ten typ, co musí mít co nejvíce lidí, kteří by se přihlásili pouze v době, kdy se pořádají soutěže. Někdy je asi lepší se spokojit s několika desítkami, kteří jsou opravdu věrní, než s takovými, kteří na blog zavítají jednou za uherský rok. Mým jediným snem do budoucna je asi zvýšit svou aktivitu na blogu a věnovat se své stránce tak, jak si to opravdu zaslouží. Vymyslet pár projektů, pravidelně přidávat články a hlavně více komentovat příspěvky ostatních! Každým dnem se pokouším zvyšovat kvalitu jak webu, tak samotných článků a doufám, že jednou dospěji do takové fáze, kdy si řeknu, že jsem odvedl dobrý kus práce a se svou práci bych byl na 100% spokojen. Protože vždy je co zlepšovat. :)

eS - Boxes of books
Ano. Myslím ,že každý bloger i ten sebelepší má nějaký cíl. Každý se potřebuje pořád a pořád zlepšovat ,protože nikdo nikdy nebude dokonalý. Každý se bude mít vždy v něčem zlepšit.
Můj hlavní cíl je asi psát tak aby se to lidem líbilo a aby se rádi vraceli.
Počet pravidelných čtenářů ? Nejradši bych tak 2 miliony. Ale bude ráda za každého dalšího. Když se nás sejde třeba 50-100 nebudu se vůbec zlobit. :)
Vysněná spolupráce ? Spolupracovat s každým nakladatelstvím na světě. :D
Dobře trošku reálněji. Spolupracovat například s : Bux.cz , Neoluxor.cz , byla bych ráda za spolupráci s Yoli ,CooBoo, Baronet… Je jich ještě hodně ale to by se mi to sem nevešlo. :)

Anette - Bookshelf Stories
V blogování jsem si cíle vlastně nikdy nestanovovala a to ani teď. Vysněnou spolupráci mám a to CooBoo, jenže momentálně mám všeho nad hlavu a nestíhám číst ani psát, takže se mi to všechno pěkně hromadí...vážně doufám, že se do toho pustím co nejdřív.

Roxanne - Roxanne's Bookshelf
Konkrétní cíle nebo vysněný počet pravidelných čtenářů sice nemám, ale co se čtenářů týče, tak samozřejmě, že čím více, tím lépe :). V budoucnu bych ráda blogovala tak jako doposud, s tím, že bych chtěla být aktivnější. Taky doufám, že recenze, které píšu budou jen a jen lepší :).

Eskandriel - Eskandriel knižní blog
Spolupracuji s těmi, se kterými jsem spolupracovat chtěla, takže tohle se mi už splnilo a cíle ohledně počtu čtenářů nemám i když mám radost z každé nové tváře :) Dokud lidi chodí na můj blog, má cenu ho psát, tím se řídím.

Terry Shmash - Devils Handbag
Ráda bych určitě navázala další spolupráce, ale hlavně bych ráda, aby na můj blog chodili pro rady právě lidé, kteří píšou nebo chtějí psát. A taky bych ráda našla čtenáře pro svoje povídky :)

C.ind.ere.lla a Frozie - Popelčiny knížky
Vysněnou spolupráci mám, ale tu si nechám po sebe. Naším větším cílem je natáčet větší množství videí, ale nijak to nehrotíme. Do budoucna bych si přála, aby se blog jenom zlepšoval a čtenáři k nám rádi chodili

Do budoucna bych rozhodně ráda natáčela více videí, jelikož jsem v současné době příliš líná. :D Jsem ale rozhodnuta, že to napravím.
Dále bych pak chtěla pořádat projekty, přidávat více fotografií na blog a psát větší množství recenzí. 
S počtem pravidelných čtenářů jsem zatím spokojená, ale to neznamená, že pokud se někdo na můj blog přidá, tak nejsem ráda. Ba naopak. Vždy mám ihned lepší náladu a krásnější den.
Co se týče spoluprací, tak jsem pyšná na ty, které mám. Rozhodně ale CooBoo je můj cíl. S tím ale hodlám počkat, alespoň rok, protože jsem spokojená s tím, co mám a nic bych neměnila. :)

Mája - Fantasy MaKa
Pravidelných čtenářů si myslím máme dost a není to to podstatné. Cíle mám neustále. Nejdřív to byla spolupráce s určitým nakladatelstvím, pak magazíny a teď zase stupínek výš. Cíle jsou tu stále a to je dobře, je to plynový pedál, který nám pomáhá dojet, tam kam chceme a jediná noha, která na něm stojí, je ta naše.

Pokud jsem na někoho zapomněla nebo někde vidíte nějaký překlep, tak mi prosím napište, hned to opravím! :)

A jaké máte cíle vy? Opravdu by mě zajímalo, jestli je váš cíl ,,jen" snaha se co nejvíce zlepšit, nebo máte nějakou vysněnou spolupráci? 
Mějte se krásně a snažte se dosáhnout svých cílů :))
Míša

Posted in | 3 Comments

Search

Swedish Greys - a WordPress theme from Nordic Themepark. Converted by LiteThemes.com.